FLYMET.info - předpověď počasí pro plachtaře

Sponzoři:

Manuál - informace o obsahu, časech aktualizace...

1. Informace o běhu modelu a obvyklých časech aktualizace.
2. Popis jednotlivých produktů.
     2.1. "Obyčejné" mapy.
          2.1.1. Vysoká oblačnost.
          2.1.2. Střední oblačnost.
          2.1.3. Nízká oblačnost.
          2.1.4. Dohlednost.
          2.1.5. Srážky.
          2.1.6. Teplota.
          2.1.7. Tlak MSL.
          2.1.8. Vítr 10 m.
          2.1.9. Vítr 850-500 hPa.
     2.2. "Kumulomapy".
          2.2.1. Deficit konvektivní teploty.
          2.2.2. Kupovitá oblačnost.
          2.2.3. Rychlost větru pod KKH.
          2.2.4. Vlhkost nad KKH.
          2.2.5. Kumulomapy pod čarou.
          2.2.6. Kupovitá oblačnost.
          2.2.4. Stoupání 1000-3500 m.
     2.3. "Obyčejné" meteogramy.
     2.4. "Plachtařské" meteogramy.
3. Návod jak informace použít.
4. Competition.
5. Archív.
6. O modelu.

1. Informace o běhu modelu a obvyklých časech aktualizace.

Všechny časy jsou uvedeny v aktuálním SEČ, v létě tedy v SELČ.

Model zatím běží 2 x denně. Důležitější je běh modelu, který začíná v 01:30, a který zajišťuje výpočet dat pouze pro aktuální den. Obvykle je vlastní výpočet modelu ukončen kolem 03:00, potom se začínají z vypočtených dat kreslit klasické obrázky pro Střední Evropu a ČR. Ty jsou hotové rychle, cca 2-3 minuty po ukončení výpočtu. Potom běží výpočet dat pro speciální termické obrázky ČR což trvá kolem hodiny a další cca hodinu se generují plachtařské meteogramy, ty se v průběhu generování rovnou uploadují na internet, takže čas aktualizace ve statusu platí pro čas aktualizace a uploadu posledního meteogramu, kterým je BENEŠOV. Generování sice běží podle abecedy, kde Benešov je první, ale kvůli přehlednosti a hledání chyb, jsem si nechal Benešov generovat poslední, abych měl první a poslední generovaný meteogram hned pod sebou... Plachtařských meteogramů je necelých 100. Obvykle bývají plachtařské meteogramy hotovy kolem 5:00.

Odpolední běh modelu začíná ve 13:15 SELČ. Rozdíl je v tom, že odpolední běh připravuje pouze výhledová data na následující den. Model bývá spočten kolem 15:00, potom se aktualizují opět klasické mapy, proběhne výpočet dat pro termické mapy ČR a generují se plachtařské meteogramy. Vše bývá obvykle hotové kolem 17:00.

Již kolem 8:00 ráno jsou k dispozici výhledové obrázky na další den ČR zítra, SK zítra a Střední Evropa zítra. Jedná se jen jen o klasické mapy, ráno se ještě nepočítají termické mapy na zítřek, zůstávají tam tedy včerejší obrázky na dnešek, sledujte datum na obrázcích.

Odkaz na aktuální status modelu je umístěn přímo v hlavním horním menu: status.
Zpět na začátek.

2. Popis jednotlivých produktů.

2.1. "Obyčejné" mapy

Obrázky označované jako obyčejné mapy jsou všem známé klasické výstupy z numerických modelů jako oblačnost, teplota, srážky, vítr.... Každá informace může být vztažená buď k zemskému povrchu, nebo k různým hladinám.

2.1.1. Vysoká oblačnost.

Na obrázcích je znázorněno množství vysoké oblačnosti v procentech. Pod obrázkem je orientační škála ve stupních SKC (sky clear = jasno), SCT (scattered = polojasno) a OVC (overcast = zataženo).
Zpět na začátek.

2.1.2. Střední oblačnost.

Na obrázcích je znázorněno množství střední oblačnosti v procentech. Pod obrázkem je orientační škála ve stupních SKC (sky clear = jasno), SCT (scattered = polojasno) a OVC (overcast = zataženo).
Zpět na začátek.

2.1.3. Nízká oblačnost.

Na obrázcích je znázorněno množství nízké oblačnosti v procentech. Pod obrázkem je orientační škála ve stupních SKC (sky clear = jasno), SCT (scattered = polojasno) a OVC (overcast = zataženo). Množství nízké oblačnosti by již mělo korespondovat s rozdílem teploty a teploty rosného bodu, která je vidět na předpovědních výstupech - ty jsou kresleny v plachtařských meteogramech. Pokud převažuje bílá barva = OVC, tak se dá předpokládat vydatné slévání kumulů ve vrstevnatou oblačnost a rozpady. Naopak je-li obrázek zcela prost nízké oblačnosti (obrázek celý šedý), nemusí to vždy znamenat, že nebudou jednotlivé kumulky, ale jejich množství bude nevýznamné - cca 1-2/8...
Zpět na začátek.

2.1.4. Dohlednost.

Předpověď dohlednosti ve škále od 1 do 15 km (nad 15 km je již dohlednost z pohledu bezpečnosti provozu "nezajímavá"). Dohlednost je počítána v závislosti na vlhkosti vzduchu, rychlosti větru, množství oblačnosti a srážkách. Postihuje tedy radiační mlhy i dohlednost zhoršenou vlivem srážek. Vzhledem k poměrně malému rozlišení modelu a terénu pro předpověď dohlednosti je třeba brát tento údaj s rezervou, ale pokud model udává menší dohlednosti v ranních hodinách, tak mlhy být mohou.
Zpět na začátek.

2.1.5. Srážky.

Předpověď úhrnu (množství) srážek v mm/hod. Tady je důležité, že je to v podstatě úhrn srážek za předchozí hodinu, než je ta uvedená v hlavičce obrázku. Tedy na obrázku s předpovědí na 12:00 UTC je to množství srážek od 11:00 do 12:00 UTC.
Frontální srážky vycházejí poměrně dobře jak na jemném modelu pro ČR, tak na hrubším modelu pro střední Evropu. Pokud se čekají konvektivní srážky tak mohou velmi často být tyto zobrazeny jen na jemném modelu (ČR) a na hrubším modelu pro střední Evropu být nemusí. Tady se občas vyplatí sledovat obě rozlišení a nebrat konvektivní srážky v jemném modelu ČR za dogma... viz sekce 3. Návod jak informace použít tohoto manuálu. U některých situací byla úspěšnost předpovědi bouřek/přeháněk docela malá, a to v obou směrech - model bouřku/přeháňku dává a nebyla, nebo model bouřku/přeháňku nedával a ona ve skutečnosti byla. Většinou to bylo v situacích, kdy bylo potřeba velké přehřátí vzduchu a již jen malá změna množství vysoké oblačnosti stačila k tomu, aby se vzduch nedohřál nebo dohřál. Často pak model bouřky/přeháňky dával docela intenzivní, ale v reálu se to o fous nedohřálo, nebo se přeháňky a bouřky vyskytly o 2-3 hodiny později/dříve než je model předpovídal... je to jen přepověď... Ale zrovna výskyt přeháněk se v modelu velice často projevil výrazným utlumením konvekce, často jejím úplným koncem. A to nejen na mapách (kumulomapách) ale i na meteogramech. Situace, že by bouřka/přeháňka byla v reálu a na modelu nebyla, se stávala mnohem méně často. Ve většině situací to ale sedělo poměrně dobře.
Zpět na začátek.

2.1.6. Teplota.

Předpověď teploty vzduchu ve stupních Celsia. Pro přehlednost bylo zvoleno zobrazení bez teplotní škály s okomentovanými izotermami, ze kterých lze odečíst teplotu.
Ukázalo se, že srážky velmi ovlivňují předpověď teploty a že není problém, aby přeháňka/bouřka srazila teplotu o více než 10 stupňů v poměrně velkém okolí. Toto je další problém u srážek, který právě ovlivní další předpověď konvekce - výrazný pokles teploty v předpovědi znamená většinou konec termiky. Tady jsem se pokoušel hýbat s nastavením fyziky a dynamiky modelu, ale v NMM jádru modelu WRF, na kterém FLYMET běží, se mi nepodařilo najít uspokojivý, respektive žádný, kompromis.
Zpět na začátek.

2.1.7. Tlak vzduchu MSL.

Předpověď tlaku vzduchu přepočtená na hladinu moře v hPa. Nemá smysl vykreslovat tlak nad malou oblastí ČR, proto jsou mapy kresleny jen pro oblast střední Evropy. Izobary nejsou příliš vyhlazeny, což je způsobeno vlivem orografie.
Zpět na začátek.

2.1.8. Vítr 10 m.

Předpověď rychlosti větru v m/s ve výšce 10 m nad modelovou orografií. Tady je podobně jako u teploty nejvíce vidět vliv orografie modelu ve smyslu, že model funguje...
Opět ale v případě intenzivnější konvekce je vliv bouřek na změnu větru nadsazen, podobně jako u snížení teploty... Hlavně co se plošného rozsahu změny větru týče.
Naopak velice dobře je vidět změna větru frontálního charakteru. Právě na základě změny směru a rychlosti větru a změně teploty a tlaku se pokusím vykreslovat v budoucnu možná i fronty, ale to už je "vyšší dívčí"...
Zpět na začátek.

2.1.9. Vítr 850-500 hPa.

Rychlost větru v m/s a směr větru v hladinách od 850 hPa do 500 hPa. Je vidět, že pole větru ve výšce je již poměrně hladké bez většího vlivu orografie, zejména ve větších výškách. Oproti přízemnímu větru je zde škála posunuta poněkud více do rychla, takže pozor na to - stejné barvičky u větru v 10 m neodpovídají rychlosti větru ve vyšších hladinách. Rychlost větru je stejně třeba odečítat z "praporků", kde krátký praporek je 2,5 m/s, dlouhý praporek 5 m/s a trojúhelníček 25 m/s. Rychlost větru je dána součtem praporků a trojúhelníčků...
Zpět na začátek.

2.2. "Kumulomapy"

Tady začíná vlastní hlavní know-how FLYMETu. Na základě předpovědi klasických polí z modelu (teplota, vlhkost, rychlost a směr větru) v různých hladinách se počítají speciální veličiny použité v předpovědi pro plachtaře. V první fázi vývoje to byla zejména předpověď výšky KKH klasickou metodou, předpověď vlhkosti nad KKH, předpověď rychlosti větru pod KKH, předpověď deficitu konvektivní a aktuální teploty a předpověď rychlosti stoupání (viz článek - přidat odkaz). Tady opět platí, že detailnější orografie v jemném modelu pro ČR funguje "výborně", ale pokud se objeví konvektivní srážky tak se opět projeví jako zabiják termiky, protože výrazně poklesne teplota vzduchu a to i v poměrně vzdáleném okolí přeháňky/bouřky a výpočet se tím znehodnotí. V hrubším měřítku, kde je i méně detailnější orografie, se již vliv konvektivních srážek neprojevuje tak výrazně a tak je třeba obě informace kombinovat...
Pod čarou jsou znázorněny informace počítané metodou blízké modelu - na základě parametrizace a interpretace mezní vrstvy atmosféry (viz článek - přidat odkaz). Je zajímavé porovnávat kupovitou oblačnost spočtenou klasicky a zjednodušeně. Většinou jsou si výsledky docela podobné, při nezanedbatelném rozdílu rychlosti výpočtu.
Další důležitou informací pro plachtaře je i rychlost stoupání. Ta se dá obecně velmi špatně předpovědět, protože nezávisí jen na hodnotě stability/lability zvrstvení a počátečnímu přehřátí termické bubliny, ale také velmi významně na velikosti této bubliny. Existují ale určité zjednodušené formulky, viz třeba strana 25 v učebnici pro plachtaře VPL-6. Ve FLYMETU je použit obdobný vzoreček, který nepočítá s konkrétní velikostí konvektivního elementu, ale jen s hodnotou stability/lability teplotního zvrstvení a s počátečním přehřátím bubliny, ta je ve zjednodušených vzorečcích (VPL-6) většinou konstantní např. +3stC. FLYMET bere hodnotu přehřátí bubliny jako funkci rozdílu teploty povrchu a teploty vzduchu ve 2 m nad zemí. Informaci o velikosti rychlosti stoupání je tedy třeba brát také spíše jako hodnotu informativní, navíc v hodnotách není odečtena vlastní hodnota klesání kluzáku. Tady se ukazuje, že vyšší hodnoty teploty povrchu a teploty vzduchu ve 2 m nad zemí v menších nadmořských vedou ke zkreslení hodnot - dost často model počítá největší hodnoty stoupání v rovinách kolem Labe (Kolín, Nymburk), což by mohlo být pro méně zkušené plachtaře zavádějící :-).
Kumulomapy jsou jednou z hlavních a nejdůležitějších částí FLYMETU v letní části roku.
Úplně samostatnou částí, která vznikla až po jistém ověření funkčnosti samotných kumulomap je pokus o kvalitativně kvantitativní vyhodnocení konvekce v závislosti na různých dílčích paramatrech konvekce a to je předpověď využitelnosti dne. Je to něco podobného jako třeba index schnutí prádla, který má hospodyňce napovědět, zda má prát a sušit prádlo... Využitelnost dne by měla jednoduše a jedním pohledem uvědomit plachtaře, jestli má v daný den smysl jít do práce, a nebo na letiště. Někdo to tak má v práci nastaveno :-). Tato pomůcka je zatím ve fázi vývoje a přes zimu dojde k jisté analýze vypočtených dat a na jaře snad bude ještě více použitelnou než na sklonku léta co se důvěryhodnosti týče. Je zde také velmi patrný vliv rozdílu rozlišení dat, ze kterých je počítána. Zase se jedná o "vyšší dívčí"...
Zpět na začátek.

2.2.1. Deficit konvektivní teploty.

Deficit konvektivní teploty a aktuální teploty nám ukazuje, zda se již vzduch dostatečně prohřál, aby se vytvářely kumuly. Je to tedy jen barevně zobrazený rozdíl aktuální a konvektivní teploty. Poskytuje nám ale důležitou informaci, kde již kumuly budou a kde ještě není teploty dosaženo a kolik případně chybí k dosažení této teploty.
Bílá barva by měla odpovídat stavu, kdy se konvektivní a aktuální teplota rovnají (občas to bývá i v případech, kdy je mrak na zemi (mlha)). Červené barvičky značí kladný rozdíl mezi konvektivní a aktuální teplotou = kumuly budou. Modrá barva značí záporný rozdíl, k dosažení KKH ještě nějaká teplota chybí. Tmavá modrá barva znamená, že chybí ještě hodně...
Zpět na začátek.

2.2.2. Kupovitá oblačnost.

V tomto obrázku jsou obsaženy informace dvě. První informací, která je zobrazena "bodem různé velikosti", je to, zda kumuly budou. Velikost bodu odpovídá kladnému rozdílu aktuální a konvektivní teploty. Čím je tento rozdíl větší, tím je i zobrazovaný bod větší. V případě, že konvektivní teploty nebylo dosaženo, kumuly nebudou a tudíž se bod nekreslí. Jestliže je rozdíl aktuální a konvektivní teploty větší než 2 stC, body se spojují v souvislou plochu - toto přehřátí je již dostatečné, aby se spolehlivě vytvářely kumuly, a to nejen ojedinělé. Menší body tedy znamenají menší množství kumulů 1-2/8.
Druhou informací obsaženou v tomto obrázku je výška základen kumulů - ta je znázorněna barevně dle barevné škály pod obrázkem. Výška základen je uváděna nad mořem, né nad terénem.
Zpět na začátek.

2.2.3 Rychlost větru pod KKH.

Kromě vlastního výskytu kumulů jsou pro plachtaře důležité i další doplňkové informace, které mu pomůžou odhadnout využitelnost počasí. Jednou z těchto doplňkových informací může být rychlost větru pod KKH, která napoví o tom, jak se bude v dané situaci snadno hledat stoupání pod základnami, a jaký charakter stoupání bude. Dále je to důležitá informace pro kalkulaci přeletové rychlosti. Samozřejmě mohou nastat situace s "brutální tvorbou řad", kdy nic z výše psaného neplatí, ale většinou silný vítr pod základnami nevěstí nic dobrého a leckdy může létání v termice znepříjemnit... Silný vítr s sebou nese turbulenci, rozbité a ustřižené, obtížně ustředitelné, a špatně se hledající stoupáky. Rychlost větru odpovídá barevné škále, směr větru zde není příliš důležitý, pokud někoho zajímá, může si ho najít na mapkách výškového větru v hladinách 850-500 hPa. Je pravda, že se zde nabízí další možnosti - a to předpověď výskytu řad oblačnosti, vzorečky a metodika nějaká na to je, tak se k tomu snad také jednou dostanu.
Zpět na začátek.

2.2.4 Vlhkost nad KKH.

Další doplňkovou informací je vlhkost nad KKH. Tahle informace je velice důležitá pro odhad množství konvektivní oblačnosti s ohledem na slévání a tvorbu pasivní vrstevnaté oblačnosti. Obecně, čím je vlhkost vzduchu kolem a nad KKH větší, tím je náchylnost ke tvorbě pasivní oblačnosti vyšší. Tato vrstevnatá pasivní oblačnost se často zobrazuje i přímo z modelu jako nízká oblačnost. Vlhkost je opět vyjádřena barvami z barevné škály. Při modrých barvách je většinou i na meteogramu na výstupech vidět vlhká vrstva, kde se stavová křivka dotýká, nebo téměř dotýká, křivky s průběhem teploty rosného bodu s výškou. Naopak červené barvičky mohou znamenat, že vývoj kumulků, většinou jen plochých, bude tak rychlý, že se k nim nebude dát doletět, jak rychle se budou rozpouštět...
Zpět na začátek.

2.2.5 "Kumulomapy pod čarou"

V průběhu vývoje FLYMETu došlo nejprve na klasickou metodu vyhodnocení výstupu a výpočtu parametrů konvekce, zejména výšky KKH a konvektivní teploty. Ukázalo se, že je to ale metoda poměrně zdlouhavá a početně náročná - v každém uzlovém bodě modelu je třeba vyhodnotit výstup a najít odpovídající parametry. Dalším hlubším studiem problematiky se nabídly i jiné možnosti vyhodnocení - nicméně jsou více závislé na nastavení parametrů modelu a navíc nemusí být vždy úplně spolehlivé. Proto jsou uvedeny pod čarou jako pomocné a vedlejší ukazatele. V počátcích byly brány s nedůvěrou a byly porovnávány s klasickou metodou a ukázalo se, že jsou víceméně srovnatelné a navíc nepoměrně rychleji spočítané. Přesto zůstaly pod čarou :-)
Zpět na začátek.

2.2.6. Kupovitá oblačnost.

Pravděpodobnost výskytu kupovité oblačnosti rychlou metodou, kdy je porovnávána modelem předpovězená tloušťka mezní vrstvy s výškou VKH, která závisí jen na rozdílu teploty a teploty rosného bodu při zemi. V případě denních hodin často bývá VKH totožná s KKH, viz nějaká obyčejná učebnice letecké meteorologie pro začátečníky. V případě, že je tloušťka mezní vrstvy vyšší než KKH, budou se vytvářet kumuly a je vykreslena plná barevná plocha. Barvička opět odpovídá výšce dle barevné škály pod obrázkem. Pokud bude tloušťka mezní vrstvy menší než výška KKH, tak bude jen čistá termika s dostupem odpovídajícím tloušťce mezní vrstvy. Tato skutečnost je v obrázku vyznačena jen barevnými konturami bez plné barevné plochy. Poznámka v závorce v popisu obrázku (cista=kontury) není bohužel s diakritikou a může být zavádějící - má být: (čistá=kontury) a znamená - kontury = čistá termika. Vcelku se výsledky klasické metody a této rychlé metody docela shodují. Přesto může rychlá metoda přinášet mylné výsledky - a to hlavně v situacích se silným větrem, kdy tloušťka mezní vrstvy bude ovlivněna hlavně mechanickou turbulenci a ne termikou.
Zpět na začátek.

2.2.7. Rychlost stoupání 1000-3500m.

Vzoreček z VPL-6 odhaduje rychlost stoupání hlavně v závislosti na teplotním gradientu určité vrstvy vzduchu. Na sérii obrázků rychlost stoupání 1000 až 3500m je brána v úvahu tloušťka vrstvy od zemského povrchu do příslušné hladiny. V místech, kde je výška zemského povrchu na mořem menší než patřičná výška, je stoupání vymaskováno bílou barvou, protože dávalo nesmyslné hodnoty. Může to někdy vypadat divně a být zavádějící, ale je to lepší než podivné hodnoty. Bohužel vykreslovací software si moc s vymaskováním nějakého prvku neumí moc poradit, a okraje vymaskovaných oblastí jsou velmi zubaté... to platí i pro kupovitou oblačnost rychlou metodou (podčarovou), kde je vymaskování také často používáno. Dále jsou zde vymaskovány také místa, kde je výška KKH pod výškou dané hladiny, což vede často i k "bílému" obrázku - to je dáno tím, že nad hladinou KKH je pro nás hodnota stoupání v mraku nevyužitelná. Navíc empirický vzoreček z VPL-6 je navržen pro suchý vzduch a ne pro vzduch uvnitř mraku...
Zpět na začátek.