Jakpak je to doopravdy s využitelností dne...

Jak již bylo několikrát naznačeno, jedná se vlastně o to, kolik kilometrů by se v daný den mohlo uletět. V této chvíli není potřeba spekulovat, má-li to být nastaveno pro Discus se 100l vody, nebo pro běžného rekreačního pilota s klubovkou a nebo třeba pro Petra Horu s ASG-29. Jde o princip a použitelnost dané věci. Následuje tedy studie co se s daty dá dělat, a co z toho může nakonec být. Studie je zajímavá nejen z pohledu meteorologického, ale i z pohledu plachtařsko-taktického. Navíc je i hezky barevná.

Již před více jak dvěma lety, když začala být k dispozici vhodná meteorologická data, jsem začal přemýšlet nad tím, jak pomocí těchto dat předpovědět uletitelnou denní vzdálenost. Ukazálo se, že je třeba najít začátek vhodného termického intervalu, potom jeho konec a hlavně kolik se během této doby uletí. Vzhledem k tomu, že máme z modelu data po jedné hodině, nabízí se následující schéma: V hodinách, kdy to má smysl, zkoumat odpověď na otázku: Dá se termicky letět? V případě kladné odpovědi řešit - kolik se za tu hodinu dá uletět? No a nakonec to sečíst dohormady.

První pokusy byly docela optimistické, ale postupně se ukázalo, že se nejedná o triviální úlohu, pokud nemá jít opravdu jen o hrubý nástřel. Touto snahou o objektivní (lépe rádobyobjektivní) výsledky, se vše protahuje. Po prvních pokusech sečíst jednotlivé dílčí (hodinové) příspěvky k celkové délce trati došlo právě k potřebě zkoumat tato hodinová data. Tím se docela daří určit začátek a konec intervalu. Posčítáním všech dílčích příspěvků během celého intervalu získáme maximální uletitelnou vzdálenost. Tady se ale ukazuje, že ne každý chce/může využít celý interval. Délka intervalu může být přes 10 hodin, a ne každý poletí od 9:00 do 19:00 aby využil celý interval. Proto vznikla myšlenka proč nedělat využitelností více? Najde se hrstka pilotů, kteří touží letět od začátku intervalu až do jeho konce. Více bude pilotů, kteří s radostí poletí od 11:00 do 18:00 a ještě více těch co poletí mezi 12:00 až 17:00 a nebo třeba mezi 13:00 až 18:00... Nebo to může být celé postavené obráceně - mám peníze na tři hodiny letu, kdy letět? To nejsou zdaleka všechny možnosti, ale stačí to pro vytvoření mnoha modelových situací, ze kterých se již dá vybírat, a na základě nichž si můžeme udělat obrázek oč tu vlastně jde.

Pojďme se podívat na jednotlivé hodinové příspěvky k délce trati. Zkoumáme-li data od brzkého rána, můžeme na nich pěkně najít začátek termického intervalu. Zlepšování podmínek směrem k maximálnímu vývoji a potom odpoledne zase jejich slábnutí, a nakonec až zánik. V pokusném dni, který byl vybrán k dalšímu zkoumání již v jeho průběhu (hezky se letělo a tak byly ještě téhož dne archivovány vstupní data pro výpočet modelu, stejně jako potom dva dny následující, kdy se také pěkně letělo. Jedná se tedy o předpovědi a ne analýzy. Další dva dny se také časem pokusím rozebrat...) je vidět, že začátek je poměrně zřetelný, vývoj během dne očekávatelný, ale závěr trochu příliš optimistický (ale třeba tomu tak opravdu bylo, protože v jiných dnech, které mám trochu v paměti, naopak "model slábnul rychleji" než kumuly na obloze, a v reálu se dalo letět minimálně o hodinu déle...) Opožděný konec intervalu by nám ale nemusel příliš vadit, vezmeme-li v úvahu, že přelet většinou končí dokluzem, který sice naše nejlepší hrstka pilotů provádí již v oleji, početnější skupina pilotů ale ještě v aktivním počasí...

Na následujících 16ti obrázcích jsou zachycené jednotlivé hodinové příspěvky, které jsou použity k dalšímu sčítání a vytváření využitelností pro různé kategorie plachtařů:

Na výše uvedených obrázcích stojí za zmínku jednak denní vývoj termiky, skoro tak jak by si ho člověk téměř ideálně představoval. Druhak tu stojí za zmínku, krásně viditelný efekt vlivu orografie, prvně a nově implementovaný právě tady za účelem eliminace Polabské nížiny, která v předchozích verzích využitelnosti zlobila a vytvářela mylně dojem termického ráje někde mezi Letňany, Kolínem, Nymburkem, Pardubicemi a Mladou Boleslaví. Nastavení tohoto filtru ještě není definitvní a bude se časem upravovat, aby se dalo plachtit i v Kolíně a v Břeclavi. Ale problémy by dělal i v Polsku - což je právě tady dobře na obrázcích patrné. Nastavení filtru pro roviny je jiné než pro standartně hrbatou krajinu. Polsko, sever Německa, Maďarsko, Ukrajina tedy budou muset mít případně svoje obrázky s jiným nastavením tohoto filtru.

Dříve než se podíváme na různé využitelnosti, se ještě pojďme podívat na vybraný zkušební den. Jak už jsem psal výše - hezky se ten den letělo. Což dokumentuje CPSKa. Tady je třeba poznamenat, že se jednalo o neděli, kdy je volné nebe, ale část výkonů je oslabena tím, že zrovna byla spousta dobrých pilotů, kteří by určitě letěli něco dlouhého, na PMČRg, kde se letěla první disciplína...
Zkušebním dnem byl 27. červenec 2008. Synopticky to byla klasická severovýchodní situace, střed tlakové výše byl nad Skandinávií a k nám se dostával od severovýchodu kvalitní arktický vzduch, viz obrázek. Kumuly naskákaly brzo dopoledne a na jihozápadě a západě vydržely dost dlouho do večera, viz obrázky z družice. Jen na východě bylo kumulů méně, ale i podle modelu tu byl trochu jiný vzduch a více tu foukalo než v Čechách. Prostě den jako malovaný... Obrázky z družice jsem si vypůjčil z CPSky. Ve druhém řádku jsou obrázky z archivu FLYMETU, zvolen je čas 11:00 UTC, jako je u prostředního družicového obrázku. Pro zajímavost je tu i stará pesimistická využitelnost, spočítaná na staré verzi modelu a úplně nejstaším algoritmem.

Teď se pojďme podívat na využitelnost dne z různých úhlů pohledu, z pozic plachtařů s různým stupněm postižení... Začneme od využitelnosti pro ty nejpostiženější, kteří se vždy snaží využít celý interval. To je v tomto případě 9:00-19:00, tedy 10 hodin na trati. Maximální uletitelnou vzdálenost dokumentuje obrázek vlevo, další případy budou vpravo. Druhý obrázek, ještě pro dosti postižené piloty - 10:00-18:00, tedy 8 hodin na trati. Třetí obrázek - pro piloty s běžným stupněm postižení, ještě bez syndromu vyhoření - 11:00 až 17:00, tedy 6 hodin na trati. A poslední obrázek vpravo - 12:00 až 16:00, 4 hodiny na trati, což odpovédá mírně vyhořelému pilotovi, "který v tom za každou cenu nemusí sedět celý den".
Jak se dá očekávat - delší let = větší uletěná vzdálenost... A obrázky odpovídají víceméně původnímu pojetí využitelnosti dne - s jedním obrázkem pro každý den. Tím by byl obrázek úplně vlevo, ale ten by byl validní jen pro ty nejpostiženější...

Když už se začalo se zkracováním doby letu pro méně postižené, tak je potom možné i posouvat intervalem letu - začátkem a koncem výkonu. Tady pak můžeme najít celou řadu kombinací. Dal jsem si tu práci, a nechal je všechny spočítat v období od 9:00 do 18:59. Tak je sem také všechny umístím, i když se ukáže, že dvou a tříhodinové intervaly jsou vlastně k ničemu. Další rozškatulkování je podle doby na trati...

Lety s 9ti hodinami na trati...

Lety s 8mi hodinami na trati...

Lety se 7mi hodinami na trati...

Lety se 6ti hodinami na trati...

Lety s 5ti hodinami na trati...

Lety se 4mi hodinami na trati...

Lety se 3mi hodinami na trati...
Tady se již začíná docela výrazně projevovat absence započítání času/vzdálenosti/rychlosti dokluzu - na krátkých tratích dělá dokluz poměrně velkou část času, kilometry a rychlost hodně přibývají... Ještě patrnější je to potom u dvouhodinových intervalů. Na druhou stranu se zkracujícím se intervalem se ztrácí smysl využitelnosti dne... tak jen, že jsem to slíbil - když všechno, tak všechno...

Lety se 2ma hodinami na trati...
Tady už i barevná paleta by se hodila jemnější...

Pár postřehů na závěr:

-Algoritmus využitelnosti dne je tu použit stejný jako během sezóny 2009, je ale možné, že původní obrázek využitelnosti (ten pesimistický) byl podle nějakého staršího, úplně původního algoritmu...

-Pravděpodobně opravdu nemá smysl řešit využitelnost pro interval kratší než 4 hodiny, už i z důvodu potřeby jemnější škály, ale hlavně z důvodu většího vlivu dokluzu na celkový výsledek.

-Celá tato, honosně řečeno, studie vznikla z radosti, jak se to pro toho 27.7.2008 pěkně spočetlo, a hlavně ze zvědavosti, jak by to asi vypadalo, kdyby se letělo 10 hodin, 8 hodin, 6 hodin...

-Uvidíme co z toho bude až se to aplikuje na další dny, co mám v zásobě vstupní data pro výpočet modelu. A potom na reálná data v sezóně 2010.

-Možná ptom celá bublina splaskne...

-Každopádně je to ale docela zajímavé, hezky barevné...

-A když už to bude náhodou nakonec pěkně fungovat, tak by to mohl být pěkný dárek pro přispěvatele a majitele bannerků, ať mají za svý prachy nějaký nadstandart...

Horác